Dotaz #490
Stav řešení | Schváleno |
---|---|
Typ dotazu | všeobecný popis (XXX) |
Odesláno | 13. 08. 2010 |
MARC 21 | 245 |
Citační číslo RDA | |
Klíčová slova | |
Komentáře šlo přidávat do | 20. září 2010 |
Charakteristika problému
Rozhodnutí o řešení
Viz návrh řešení
Návrh řešení
Dotaz byl zpracováván před přechodem na katalogizační pravidla RDA.
Řešení je vhodné ověřit v příručce Katalogizace podle RDA ve formátu MARC 21, v dalších instrukcích na stránkách Katalogizační politika a v dotazech od čísla 592 výše.
Pravidla se zabývají situací, kdy následuje hierarchicky za sebou několik dílů/svazků apod. (podobně jako u edic, u kterých existuje několik podřad).
V této souvislosti se řeší i možnost, že na některých úrovních svazky/podřady nemají označení, ale pouze název.
Zápis vypadá takto:
Před (obvykle číselným nebo písmenným) označením části je tečka, mezi označením a názvem části je čárka.
Pokud části nemají číselné/písmenné (apod.) označení, ale pouze vlastní názvy, je tečka před názvem části.
Příklady:
Turistické cíle. Díl 1, Hory v České republice. Svazek 3, Krkonoše
Turistické cíle. Hory v České republice. Krkonoše
-------------------------
Případy, kdy na některé úrovni neexistuje název, ale pouze číslo/jiné označení, se výslovně neřeší v AACR2, v ISBD ani v interpretacích Library of Congress.
Nabízejí se dvě možnosti, odvozené z příkladů v jednotlivých standardech, případně z instrukcí námi používaných databází.
V zásadě lze zvolit podle potřeby kteroukoli z nich (závisí na složitosti uváděných údajů, případně na možnostech knihovního systému). Tyto varianty by neměly působit větší problémy ani při zasílání záznamů do Souborného katalogu ČR.
A.
V novém konsolidovaném vydání ISBD (česky nevyšlo, anglická verze zde: http://archive.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf) je u pravidla 1.1.4.6.1. třetí příklad: „Ordnance Survey of Great Britain one inch to one mile map. Seventh series. Sheet 145, Banbury“.
To se shoduje i s formulací v manuálu MARC 21, kde je u pole 245, podpole $p uvedeno: „Podpole $n a $p jsou opakovatelná pouze tehdy, pokud následují za podpolem $a, $b, $n nebo $p.“
V manuálu MARC 21 je u podpole $p i další příklad:
245 10 $a Zentralblatt für Bakteriologie, Parasitenkunde,
Infektionskrankheiten und Hygiene. $n 1. Abt. Originale.
$n Reihe B, $p Hygiene, Krankenhaushygiene, Betriebshygiene,
präventive Medizin.
To by znamenalo, že i jednotlivá označení svazků, ke kterým se neváže žádný vlastní název, je vhodnější zapisovat do samostatných výskytů podpole $n (MARC 21) / $h (UNIMARC)
Turistické cíle. Díl 1. Svazek 3, Jizerské hory a Krkonoše
MARC 21
245 10 $a Turistické cíle. $n Díl 1. $n Svazek 3, $p Jizerské hory a Krkonoše
UNIMARC
200 1# $a Turistické cíle $h Díl 1 $h Svazek 3 $i Jizerské hory a Krkonoše
B.
Jediné dostupné instrukce na mezinárodní úrovni, ve kterých se o problému hovoří výslovně, jsou pokyny OCLC (http://www.oclc.org/bibformats/en/2xx/245.shtm). Zde se doporučuje dvojí číslování jdoucí za sebou (na různé hierarchické úrovni) zapisovat do jednoho výskytu podpole $n a oddělovat čárkou.
Zápis by pak vypadal takto:
Turistické cíle. Díl 1, svazek 3, Jizerské hory a Krkonoše
MARC 21
245 10 $a Turistické cíle. $n Díl 1, svazek 3, $p Jizerské hory a Krkonoše
UNIMARC
200 1# $a Turistické cíle $h Díl 1, svazek 3 $i Jizerské hory a Krkonoše
------------------------------
------------------------------
Jestliže ovšem části nemají žádné vlastní názvy a jsou odlišeny pouze číslem/označením svazků, je vhodnější vytvořit pokud možno jeden souborný záznam.
Namísto:
245 10 $a Turistické cíle. $n Díl 1, $p Hory v České republice.
$n Svazek 3
by tedy bylo např.:
245 10 $a Turistické cíle. $n Díl 1, $p Hory v České republice
300 ## $a 5 sv.
Namísto:
245 10 $a Turistické cíle.$n Díl 1, svazek 3
(nebo: 245 10 $a Turistické cíle.$n Díl 1. $n Svazek 3)
by bylo např.:
245 10 $a Turistické cíle
300 ## $a 15 sv.
Komentáře
Poslední odstavec (pod čarou) se nevztahuje k bodu B; provedla jsem dodatečně menší grafickou úpravu, abych to zdůraznila. Jedná se spíš o obecný pokyn vztahující se k celé problematice.
Souborný záznam se vytváří, jestliže to systém umožňuje (proto je zde použit výraz „pokud možno“).
Problematika zaznamenávání počtu stran, roku vyd. apod u jednotlivých svazků se vztahuje na všechny případy, kdy se popisuje na souborný záznam – tedy na popis periodik a většiny vícesvazkových děl, jako jsou např. slovníky. U ročenek ani u vícesvazkových monografií se obvykle počty stránek pro jednotlivé svazky nevypisují. Pokud je to z nějakého důvodu zapotřebí, lze údaje k jednotlivým svazkům uvést v poznámce. (K souborným záznamům vícesvazkových monografií viz též dotaz 323.)
-- J.Přibylová, NK ČR
Schválený dotaz, diskuse je uzavřena