Dotaz #901

Pokud jde o určení nakladatele a vydavatele, nic se nezměnilo. Jediný rozdíl je od března 2026 v tom, že nakladatele (zapisovaného i nadále v poli 264$b v té podobě, v jaké je na předepsaném prameni popisu) teď zapisujeme také v autoritní podobě do pole 710 (s kódem pbl v podpoli $4).

Nakladatel připravuje knihy k vydání, zajišťuje jejich tisk a další provozní záležitosti související s publikováním. Je to ten údaj, který jsme vždy zapisovali (a stále budeme zapisovat) v rámci nakladatelských údajů, tedy v poli 264 s hodnotou druhého indikátoru „1“, v podpoli $b.
Zápis nakladatele do záznamu není omezen na „oficiální“ nakladatelství, které má tuto činnost jako hlavní náplň své práce. Jako nakladatele můžeme zapsat školy, obce, knihovny, soukromé firmy, zájmové spolky, státní instituce i jakékoli další korporace, které u daného zdroje plní nakladatelskou funkci.

Výraz „vydavatel“ se tradičně v katalogizaci používá pro korporaci, která má také nějaký podíl na vzniku a vydání knihy, ale tento podíl je spíš intelektuální než provozní.
Taková korporace se i dříve zapisovala v poli 710; kromě toho musela být uvedena i jinde v záznamu (i to zůstává stejné) – nejčastěji to bývá v poznámce typu „Nad názvem: Xxx“, „Vydavatel: Yyy“ apod.
Problém s terminologií může nastat v souvislosti s periodiky; tam někdy bývá i nakladatel označován jako „vydavatel“, ale stále je to ta organizace, kterou zapisujeme v poli 264$b a v poli 710 s kódem $4pbl.

A.
Pokud je tatáž korporace současně nakladatelem i vydavatelem (například vysoká škola, která vydává svá skripta), jako popisný údaj stačí zápis v poli 264$b a jako selekční údaj bude zapsaná v poli 710 se dvěma výskyty podpole $4:
$4isb
$4pbl

B.
Pokud je nakladatelem vyšší složka a vydavatelem nižší nebo naopak, pak je považujeme za dvě různé korporace a každá má svoje vlastní pole 710 s příslušným kódem v podpoli $4. Stejně tak i v případech, kdy má vysoká škola (nebo jakákoli jiná korporace) nakladatelství, které je uváděno jako samostatný subjekt (např. Karolinum), a zároveň je škola (případně její fakulta, katedra, ústav nebo jiná podřízená složka) uvedena na pramenech popisu v pozici vydavatele.

(Vysoké školy často používáme jako typický příklad, ale to neznamená, že by se k nim mělo přistupovat nějakým jiným způsobem. Vysoká škola může mít svoje vlastní nakladatelství – Karolinum, Muni Press, Vydavatelství Univerzity Palackého… atd.; nebo může být nakladatelem přímo ona sama. Záleží na tom, co je uvedeno na pramenech popisu.)

C.

V případech „Vydal XXX pro YYY“ považujeme toho, kdo vydal (XXX) za nakladatele, entitu pro kterou bylo vydáno (YYY) považujeme za vydavatele.

-----

Úroveň autorské odpovědnosti korporace může být různá a způsob uvádění korporací na pramenech popisu není u všech vydávaných zdrojů jednotný; proto nelze předem jednoznačně pro všechny případy stanovit, kdy korporace je vydavatelem a kdy ne. Někdy tedy bude záležet i na úsudku katalogizátora.