Dotaz #818

Ve věcné katalogizaci vycházíme vždy z obsahové analýzy daného dokumentu a respektujeme záměr autorky/autora, což je v tomto případě, kdy je stále více zdůrazňováno používání genderově vyváženého a inkluzivního jazyka, důležité.

U dokumentů týkajících se skupin osob (profesních, zájmových, etnických, věkových, náboženských atp.) rozlišujeme, koho se předmět dokumentu týká. Týká-li se výlučně žen (např. biografie), označíme uvedenou skupinu substantivem v prvním pádě množného čísla ženského rodu, např. učitelky, právničky, soudkyně…

U dokumentů obsahujících informace týkající se obecné charakteristiky dané skupiny osob, jako jsou základní charakteristické rysy dané skupiny, profesní kompetence, vzdělanostní předpoklady atp., a ve kterých je rozlišení biologického rodu nepodstatné (je zde uplatněno obecné nadčasové pojetí), považujeme za základní označení podstatné jméno v prvním pádě množného čísla mužského rodu, tzv. generické maskulinum, např. učitelé, právníci, soudci.

V současné době je patrná snaha o používání genderově vyváženého a inkluzivního jazyka, přičemž se za hlavní nástroj genderově nevyváženého vyjadřování považuje právě generické maskulinum („používání podstatných jmen mužského rodu pro souhrnné označení mužů i žen…, které je v rámci úsilí o emancipaci mužů a žen doporučováno v jazyce a řeči zredukovat“) ABZ.cz: slovník cizích slov

a GENDROVĚ-NEUTRÁLNÍ JAZYK v Evropském parlamentu

V českém systému organizace informací (a znalostí) je však potřeba nahlížet na generické maskulinum jako na regulérní jazykový prostředek, který je v gramatickém systému češtiny pevně ukotven a všeobecně využíván v situacích, kdy rozlišení biologického rodu není podstatné, relevantní. Jde o použití generického maskulina v abstraktním kontextu pořádacího systému, tedy v kontextu, ve kterém je nenahraditelné nebo nahraditelné jen stěží, protože z hlediska pořádacího systému se v případě volby alternativního vyjádření bude jednat mnohdy o systémově nepřijatelné řešení. Např. tzv splitting (uvedení alternativ po lomítku), „učitelky/lé mateřských škol“, použití hvězdičky (místo lomítka), např. „učitelky*lé mateřských škol“, které má naznačit více rodů, případně neidentifikovat se s žádným rodem, což lze považovat za vyhovující nebinárním osobám. Dále se k alternativám řadí výčet, tedy uvádění označení v obou tvarech „učitelky a učitelé mateřských škol“, což však může být posuzováno jako neúměrné prodloužení termínu, případně náhrada podstatného jména slovesným přídavným jménem, např. „vyučující…“, případně použití podstatného jména hromadného „učitelstvo“, což nevyhovuje ve všech případech, případně je považováno za knižní. Realizace všech uvedených řešení je v pořádacích systémech velmi náročná. Zvolit nejjednodušší řešení, tj. označení skupiny osob nepoužívat vůbec a nahradit je označením pro obor v univerzálním pořádacím systému nelze.

V souladu s Jazykovou poradnou a Ústavem pro jazyk český nepovažujeme generické maskulinum v uvedených případech za diskriminující a budeme ho používat i nadále.

Zároveň však považujeme záměr autorky/autora vyjádřený označením dané skupiny v nadpise, v obsahu (osnově), případně v plném textu dokumentu za závažný a měl by být ve věcné katalogizaci respektován. V těchto případech připojíme další heslo obsahující označení respektující záměr autora (volíme princip postkoordinace).

Docílíme tak toho, že „knihy“ nebudou „roztříštěny na obou heslech“ a nebudou „při rešerších působit problémy“.