Dotaz #783

Jenom doplnění k edice x cyklus. Zatímco knihy v edici mívají pouze jednotnou úpravu či společné zaměření, knihy v cyklu používají společné reálie, odkazují se na sebe, jsou částí jednoho univerza. -- Ale pak jsou tu zapeklité případy. Např. Můj velký sešit Montessori (potažmo další tituly Montessori) od Svojtky. Technicky je to edice, ale nakladatel to na stránkách jako edici neuvádí, pouze jako kategorii knih. Nicméně v několika případech uvedl neurčitý odkaz na nějakou edici přímo v knihách. Navíc titul se přímo jmenuje (z originálu) např. Můj velký sešit Montessori první slova. To se pak musí napsat do názvu celé, tak jak to je. A myslím, že kdyby ty Timovy tipy byly ve tvaru např.: Timovy tipy když máš často vztek, pak by se to přepsalo do názvu taky celé.

Jaké svazky jsou zařazovány do edice, to závisí na rozhodnutí vydávající instituce; kolik toho mají společného, to se může u jednotlivých edic dost podstatně lišit. Při popisu se řídíme tím, jestli je edice uvedena na zdroji.
Cykly románů se řešily samostatně primárně kvůli tomu, že z hlediska jmenného popisu často neexistuje jednotící prvek, který by se dal převzít z pramenů popisu, přestože romány k sobě jednoznačně patří. Proto se společný název cyklu vytváří uměle. Určitě to neznamená, že jakákoli tematicky propojená edice (s údaji standardně uváděnými na zdroji) se bude popisovat jako cyklus románů.
U řady „Timovy tipy“ může být jediný sporný bod, a to je rozhodování mezi zápisem v polích 490/830 (edice) nebo v poli 245 v podpolích $a $p (název části nebo také „závislý název“). Nepopisujeme ale jako cyklus ani jako jeden název zapsaný v podpoli $a; části „názvu“ nejsou gramaticky spojené. To se týká i řady „Můj velký sešit Montessori“. Do podpole $a by to celé patřilo, pokud by název tvořil jeden gramaticky spojený celek – např. „Timovy tipy o vzteku“ nebo „Můj velký sešit Montessori pro první slova“. Tak tomu ale ani v jednom případě není.