Dotaz #770
Stav řešení | Schváleno |
---|---|
Typ dotazu | tištěné monografie (MON) |
Odesláno | 30. 03. 2021 |
MARC 21 | |
Citační číslo RDA | |
Klíčová slova | |
Komentáře šlo přidávat do | 10. května 2021 |
Charakteristika problému
Návrh řešení:
Varianta a) 264 #1 $aV Přerově :$b[nakladatel není známý],$c1931 264 #3 $bJar. Strojil toto varianta by odpovídala řešení z dříve schváleného dotazu č. 273 Varianta b) 264 #1 $a[Místo vydání není známé] :$b[nakladatel není známý],$c[1931] 264 #3 $aV Přerově :$bJar. Strojil$c1931
Rozhodnutí o řešení
Návrh řešení
Jediná informace na pramenech popisu se týká tiskaře, proto by údaje o tisku měly být zapsané ve druhém výskytu pole 264 s druhým indikátorem „3“. *)
Zápis místa vydání v prvním výskytu pole 264 (druhý indikátor „1“) lze odvodit i z místa tisku. Pokud je pravděpodobné, že země vydání odpovídá místu výroby (=tisku), může údaj vypadat takto:
264 #1 $a[Česko] :$b[nakladatel není známý],$c[1931]
264 #3 $aV Přerově :$bJar. Strojil,$c1931
(Pro minimální záznam je povinný pouze první výskyt pole 264 s hodnotou druhého indikátoru „1“.)
Záleží ale i na úsudku katalogizátora. Pokud nelze předpokládat, že země vydání je shodná se zemí tisku, zapíšeme „[Místo vydání není známé]“:
264 #1 $a[Místo vydání není známé] :$b[nakladatel není známý],
$c[1931]
264 #3 $aV Přerově :$bJar. Strojil,$c1931
------------------------------------
*) U starších dokumentů bylo běžné, že tiskař byl zároveň nakladatelem. Při popisu zdrojů publikovaných do konce 19. století se „tiskař“ v souladu s faktickým stavem obvykle zapisuje jako nakladatel, tedy v poli 264 s druhým indikátorem „1“ (pokud z pramenů popisu nevyplývá, že nakladatel byl jiný).
Komentáře
Schválený dotaz, diskuse je uzavřena