Dotaz #745
| Stav řešení | Schváleno |
|---|---|
| Typ dotazu | věcný popis (VEC) |
| Odesláno | 12. 03. 2020 |
| MARC 21 | |
| Citační číslo RDA | |
| Klíčová slova | |
| Komentáře šlo přidávat do | 16. června 2020 |
Charakteristika problému
Rozhodnutí o řešení
Používané schéma:
650 $a $z $y
650 $a političtí vězni $z země odsouzení/věznění $y chrono
Podle potřeby se připojí další minimální řetězce PH:
650 $a kategorie osob $z země původu $y chrono
650 $a věznice/...tábory $z země, kde se nacházejí $y chrono
Více informací: viz stanovisko odb. prac.
Návrh řešení
Z technických důvodů (náročnost problematiky, přehlednost) budou oba termíny zpracovány samostatně ve dvou dotazech; tento dotaz se týká termínu:
Političtí vězni
Termín označuje osoby vězněné pro svou politickou činnost, příslušnost, politické nebo náboženské přesvědčení, případně rasový původ v zemi, ve které jsou tyto aktivity a přesvědčení státem pronásledované.Z definice termínu logicky vyplývá, že se termín v minimálních řetězcích předmětových hesel používá ve spojení s geografickým zpřesněním země, ve které jsou dané osoby vězněny. Země původu, případně působnosti vězněných osob (příklad 2), se používá jako geografické zpřesnění ve spojení s obecným termínem označujícím kategorii osob, případně je země původu vyjádřena etnickým jménem (příklad 3).
Příklad 1: POLÁK, František, HRADILEK, Adam, ed. a VALIŠ, Zdeněk, ed. Sedm let v gulagu: vzpomínky pražského advokáta na sovětské pracovní tábory. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015. 429 stran. ISBN 978-80-87912-25-6 Anotace: František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Polák, František, 1889-asi 1970 GULag NKVD advokáti -- Česko -- 20. století političtí vězni -- Sovětský svaz koncentrační tábory -- Sovětský svaz pracovní tábory -- Sovětský svaz Příklad 2: CISZEK, Walter J. a FLAHERTY, Daniel L. S Bohem v Rusku: 23 kněžských let v sovětských vězeních a sibiřských pracovních táborech. 1. vyd. Praha: Paulínky, 2014. 486 s. Svědectví. ISBN 978-80-7450-124-1. Anotace: Walter Ciszek se narodil v rodině polských emigrantů. Po vstupu k jezuitům se přihlásil k misijní práci v Rusku a přijal východní obřad. Když vypukla II. světová válka, byl právě v polské oblasti obsazené Rudou armádou. V roce 1940 byl zatčen a dalších 23 let vězněn sovětským režimem, z toho 15 let na Sibiři. Teprve v roce 1963 se mohl vrátit do Spojených států, výměnou za dva sovětské agenty. Ciszek, Walter J., 1904-1984 jezuité -- Spojené státy americké -- 20. století křesťanští misionáři -- Polsko -- 20. století pastorace -- Sovětský svaz političtí vězni -- Sovětský svaz politická perzekuce -- Sovětský svaz náboženská perzekuce -- Sovětský svaz pracovní tábory -- Sovětský svaz Sibiř (Rusko) -- 20. století Příklad 3: IORDACHE, Luiza. En el Gulag: españoles republicanos en los campos de concentración de Stalin. Primera edición. Barcelona: RBA, 2014. 663 stran. RBA historia. Historia de España. ISBN 978-84-9056-291-8. Anotace: Na konci španělské občanské války v roce 1939 byl jedním z mnoha destinací, kam se uchýlili republikánští vyhnanci, Sovětský svaz. Tato slovanská země otevřela své brány asi 3 000 „válečným dětem“, které byly evakuovány společně s učiteli a pomocnými zaměstnanci, stovkám námořníků, pilotů a desítkám Španělů, kteří doposud žili v Berlíně. Mnoho z nich čekal těžký život plný strádání: roky internace, deportace, represivní stalinistická politika ... Španělé -- Sovětský svaz političtí vězni -- Sovětský svaz koncentrační tábory -- Sovětský svaz pracovní tábory -- Sovětský svaz
Komentáře
Schválený dotaz, diskuse je uzavřena