Dotaz #69

Psaní velkých písmen v latinských názvech - např. Acta archaeologica Carpathica, Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, Opera Facultatis philosophicae Universitatis Masarykianae Brunensis apod. Ve vlastních dokumentech použití velkých písmen kolísá, často se používá "slavnostní" pravopis (tj. všechna počáteční písmena se píší velká).

Návrh řešení:
1] Pravidlo 1.1B1 říká "... není však nutné přesně dodržet psaní velkých písmen a interpunkci obsaženou v názvu."

2] Pravidlo A.4A1 říká "S velkým počátečním písmenem se píše první slovo názvu ... Další slova se píší s velkým počátečním písmenem podle instrukcí v pravidlech pro příslušný jazyk. ..."

3] Pravidlo A.43 (pravidlo tykající se psaní velkých písmen v latině) odkazuje na pravidla A.12-A.32 což chápu tak, že pro psaní velkých písmen v latině by se měla používat stejná pravidla jako pro psaní velkých písmen v angličtině. Tento výklad podporuje i pravidlo A.33

4] Protože, ale jedno ze základních pravidel Schválených českých interpretací říká, že "preferenci angličtiny nahrazuje preference češtiny", použila bych pro psaní velkých písmen v latině stejná pravidla jako pro psaní velkých písmen v češtině. S jednou výjimkou a tou je psaní velkých písmen i u přídavných jmen a příslovcí odvozených od jmen vlastních tj. adjektiva např. karpatská, slezská, opavská ... by se měla psát s velkým počátečním písmenem. Vycházela jsem přitom po konzultaci s kolegyní, která studovala latinu z: Quit, Z. - Kucharsky, P. Latinská mluvnice. Praha : Statní pedagogické nakladatelství, 1972., kde se na s. 6 píše "Velkých písmen se dnes v latině užívá na začátku vět, ve jménech vlastních a slovech od nich odvozených, tj. jménech přídavných a příslovcích: Roma - Řím, Romanus - římský, Latine - latinsky."