Dotaz #685

Katalogizační pravidla určují volbu údajů a způsob jejich zápisu.
Nezabývají se problematikou rychlosti zpracování, to je spíše otázka organizace práce v jednotlivých knihovnách.

Pokud jde o samotný katalogizační popis, normalizace této činnosti už se částečně týkal i dotaz číslo 532.

Dobu vymezenou na vložení záznamu do elektronického katalogu jako takové není možné univerzálně určit.
V zájmu každé knihovny samozřejmě je, aby se nové přírůstky objevily v katalogu co nejdříve.

Doba zpracování záleží na mnoha faktorech: na velikosti knihovny (velké knihovny mají větší přírůstek, který přichází v nerovnoměrných dávkách, kromě toho obvykle vytvářejí podrobnější záznamy a během zpracování prochází kniha několika odděleními; naproti tomu v malých knihovnách často celý popis od vstupní evidence přes úplný katalogizační záznam až po přidělení signatury dělá jeden pracovník, ale v takových knihovnách zase obvykle jeden knihovník vykonává více činností), na organizační struktuře, počtu pracovníků, náročnosti katalogizačního popisu (knihovna může zpracovávat zdroje na úrovni úplného záznamu - odpovídá záznamům České národní bibliografie, na úrovni doporučeného záznamu nebo minimálního záznamu - to jsou záznamy „ochuzené“ o některé údaje, které nejsou pro vyhledávání a identifikaci zdrojů bezpodmínečně nutné) a na možnostech využití externích zdrojů pro získávání záznamů (je podstatný rozdíl, jestli knihovna pouze importuje již hotový záznam z jiné databáze s minimálními úpravami nebo jestli knihovník vytváří záznam sám).