Dotaz #671

Stav řešení Schváleno
Typ dotazu všeobecný popis (XXX)
Odesláno 22. 03. 2017
MARC 21
Citační číslo RDA
Klíčová slova
Komentáře šlo přidávat do 20. července 2017

Charakteristika problému

Platí vždy, že pokud mám knihy s názvem části, vytváříme unifikovaný název pod názvem části? Např. v knize: Dějiny Anglie. Základy - 24010 $aFoundation. $lČesky Dějiny Anglie. Tudorovci – 24010 Tudors. $lČesky Nebylo by dobré uvést název originálu hlavního díla "History of England" alespoň do 765? Může být v jednom záznamu pole 240 (název části) i pole 765 (název hlavního díla)?

Rozhodnutí o řešení

Viz návrh řešení

   

Návrh řešení

Unifikovaný název by se měl v převážné většině případů vytvářet podle názvu části.

Výjimka může nastat tehdy, pokud z nějakého důvodu mimořádně popisujeme samostatně i část díla s nevýznamným vlastním názvem.
(Například - čtyřsvazková monografie, tři svazky mají vlastní významné názvy a čtvrtý svazek obsahuje pouze rejstříky: $aKrásy Česka.$pRejstříky a seznam vyobrazení.)

Název „Základy“ je trochu hraniční případ a vhodnější je zde skutečně varianta: „$a Dějiny Anglie. $p Základy“

Další výjimkou jsou části posvátných knih, kdy je unifikovaný název vždy tvořen názvem posvátné knihy a názvem části:
$a Bible. $p Starý zákon
$a Bible. $p Marek

------------

U autoritního záznamu na unifikovaný název v podobě „$aNázev části“ je vhodné vytvořit i odkaz z tvaru „$aNázev souboru.$pNázev části“.

Pokud to katalogizátor považuje za potřebné, může v bibliografickém záznamu v poli 765 zapsat buďto jenom název celého souboru nebo i kombinaci obou názvů (v podobě: „$tNázev souboru. Název části“ – pole 765 neumožňuje zapsat každý název ve zvláštním podpoli).
Nejedná se ovšem o povinný údaj, a to ani v rámci úplného záznamu.

   

Komentáře

Schválený dotaz, diskuse je uzavřena