Dotaz #594
| Stav řešení | Schváleno |
|---|---|
| Typ dotazu | všeobecný popis (XXX) |
| Odesláno | 21. 10. 2014 |
| MARC 21 | 111, 711 |
| Citační číslo RDA | |
| Klíčová slova | |
| Komentáře šlo přidávat do | 17. července 2015 |
Charakteristika problému
Rozhodnutí o řešení
Podle pravidla 19.2.1.1.1 patří jméno konference do pole 111, pokud zdroj je výstupem z této konference - tedy nejčastěji sborník příspěvků.
Podle pravidla 19.1.1 může být pramenem popisu nejen celý zdroj, ale v případě potřeby dokonce i jiné prameny mimo zdroj.
Běžně se ovšem stává, že u sborníku materiálů z konference není informace o konferenci uvedena na titulní stránce, často ani v dalších předepsaných pramenech popisu (rub titulní stránky, tiráž atd.).
Někdy je to uvedeno v anonci na zadní obálce nebo v předmluvě, v některých případech ani tam; katalogizátor to může zjistit např. u zahraniční publikace ze záznamu v příslušné národní bibliografii.
Případně, pokud je informace o tom, že se skutečně jedná o sborník z konference, uvedena dostatečně zřetelně v pramenech popisu, může být obtížné zjistit skutečné jméno akce.
Otázka tedy je, v jakém rozsahu stanovit povinnost katalogizátora zjišťovat, zda se jedná o materiály z konference a/nebo přesné jméno konference.
Problematikou se zabývala Pracovní skupina pro jmenné zpracování dne 12.11.2015.
Členové Pracovní skupiny většinou nepovažují za vhodné stanovit nad rámec pravidel konkrétní prameny popisu pro informaci o konferenci, případně odlišit zápis selekčního údaje pro konferenci jako hlavní/vedlejší záhlaví podle použitého pramene popisu.
Platí tedy zásada, že údaj zapíšeme, je-li snadno zjistitelný. V praxi to znamená zejména vždy zjišťovat, není-li na některém z dalších předepsaných pramenů popisu (obálka, rub tit. s., tiráž, další preliminária) uvedeno, že se jedná o materiály z konference; je vhodné namátkově nahlédnout do textu zdroje, ale z kapacitních důvodů nelze požadovat, aby katalogizátor zásadně u všech sborníků pročítal předmluvy i doslovy bez ohledu na jejich jazyk a rozsah.
Pokud se jedná o materiály z konference, tedy takové, které byly na konferenci skutečně předneseny, bude konference uvedena jako hlavní záhlaví v poli 111 nebo 110 (viz katalogizační pravidla a příslušné metodiky).
Je-li na prameni popisu uvedeno např. "tato kniha vznikla na základě jednání Pracovní skupiny XXX k problematice ZZZ..." nebo "sborník obsahuje rozšířené příspěvky, přednesené původně na konferenci o ..." , nejedná se přímo o materiály z konference a konference tak nebude uvedena jako hlavní záhlaví (dle úvahy katalogizátora může být zapsána jako vedlejší záhlaví).
Návrh řešení
Podle pravidla 19.2.1.1.1 patří jméno konference do pole 111, pokud zdroj je výstupem z této konference - tedy nejčastěji sborník příspěvků.
Podle pravidla 19.1.1 může být pramenem popisu nejen celý zdroj, ale v případě potřeby dokonce i jiné prameny mimo zdroj.
Bráno do důsledků by to znamenalo, že u každého sborníku obsahujícího příspěvky různých autorů by bylo povinností katalogizátora zjišťovat, jestli se nejedná o materiály z konference (a to jak v obvyklých pramenech, tak v textu zdroje i mimo zdroj).
Problémem je, že tato informace často není uvedena na obvyklých pramenech popisu. I tehdy, když je v dokumentu zmínka o tom, že se jedná o sborník z konference, bývá často „ztracená“ např. v předmluvě a to nikoli na první stránce, ale někde uprostřed. Text kromě toho nemusí ani obsahovat všechny relevantní informace (místo konání, rok, případně ani přesný název konference). Přičemž výsledek bude celkem podstatný, protože jméno konference pak bude zapsáno v poli 111 jako hlavní záhlaví a bude sloužit pro identifikaci díla.
Tato interpretace bude projednána a schválena na jednání Pracovní skupiny pro jmenné zpracování.
K předběžnému nahlédnutí nabízíme tyto varianty interpretace (jedná se o rozsah zjišťování informace pro zápis v poli 111):
- Důsledně se držet textu pravidel a u sborníků cíleně dohledávat v celém zdroji (včetně pročítání informačních textů na obálce a předmluvy), jestli se nejedná o materiály z konference. V podstatě by to vyžadovalo mnohem podrobnější pročítání textu než při obsahové analýze, protože „přeskočení“ několika řádků by mohlo znamenat přehlédnutí informace – v textu bývá o konferenci jen zběžná zmínka. (Rozšířená varianta by byla: zjišťovat vždy i mimo zdroj. Tuto možnost považujeme z kapacitních důvodů za téměř vyloučenou.) Nezapomínejme ale, že by se to týkalo v podstatě všech sborníků, protože u žádného nevíme předem, jestli je z konference nebo ne.
- Ponechat věc víceméně náhodě – jestli údaj bude „snadno zjistitelný“ na zdroji, zapíše se. (= Katalogizátor nebude mít za povinnost důsledně pročítat celé texty v dokumentu, ale pokud si při prohlížení všimne, že se jedná o materiál z konference, informaci v poli 111 uvede.)
- Shodně s interpretací k personálním autorům cíleně hledat informace o konferenci pro zápis v poli 111 pouze v těchto pramenech popisu: titulní stránka, obálka knihy, hlavička, rub titulní stránky, tiráž. Pokud se bude tato informace vyskytovat jinde (na zdroji i mimo něj), lze ji podle úsudku katalogizátora zapsat do pole 711.
Předběžně doporučujeme při popisu takovýchto materiálů postupovat podle bodu 3.
Komentáře
Schválený dotaz, diskuse je uzavřena