Dotaz #256

Souhlasím s navrhovaným řešením. Jen jedna drobnost v rubrice AACR2R: nemělo by místo pravidla 1.4D5 být uvedeno 1.4D4 - jde o stejné pravidlo, jen se (tuším Dodatkem 2002) změnilo číslování

Já bych se osobně přimlouvala za potlačení pravidla zápisu nakladatele "celou větou". Věřím, že novými pravidly AACR3 se něco takového stejně zruší. Je to neselekční tvar, pro uživatele ani knihovníka vůbec nemá smysl. Věta se dá logicky rozdělit na dva různé nakladatele (260) a vydavatele (710 + poznámka) a je to jednodušší. Manipulace s polem 260 a 928 je časově náročná a ne všechny knihovnické systémy to podporují. Já bych se přimlouvala za zjednodušení katalogizace. Nemyslím si, že současná praxe vede k jednotnosti zápisu. Stačí se podívat do souborných katalogů, ať už našich nebo zahraničních. Takže úprava tohoto pravidla by dle mého názoru příliš škody nenapáchala. Toť můj názor milá katalogizační obci, můžete se do mě pustit a roztrhat mě :-))) Barbora Drobíková.

Připojujeme se k názoru Dr. Drobíkové, souhlasíme s jejími argumenty a připojujeme další důvody: Název nakladatele je prvek důležitý pro akvizici - jeho "uschování" do věty může ovlivnit přesnost vyhledávání (alternativa vyhledávání podle ISBN vyžaduje jeho zjišťování v dalších seznamech) K dosavadnímu řešení pomocí pole 928 máme tu výhradu, že jména nakladatelů tam ukládaná nejsou oficiálně stanovená na úrovni autoritní, jde tedy o selekční výraz bez možnosti ověření před zápisem a případnou rešerší. Zároveň víme, že není možné psát do pole 210 $c (UNIMARC) verzi autoritního záhlaví, muselo by jít o náš speciální soubor vytvářený pro potřeby české katalogizace a akvizice. Obecné rozšíření používání pole 928 a jeho aplikaci do obecné katalogizační praxe však vidíme jako problematickou (mnoho knihoven pole 928 nezavedlo a spíš volí řešení v souladu s textem Dr. Drobíkové). Přimlouváme se za úpravu pravidla. Radka Římanová, Anna Holečková, Státní technická knihovna

Rovněž se připojuji k potlačení pravidla AACR2R v zájmu vyhledatelnosti tohoto údaje ze strany uživatelů i rešeršérů. Použití formalizovaného tvaru v poli 928 pokládám za problematické.

Hlavní problém při změně podpole u210$c/m260$b z deskriptivního na selekční vidím zejména v tom, že toto podpole neumožňuje plnohodnotný zápis případné autoritní podoby jména nakladatele a tedy propojení na případný soubor autorit, tudíž vyhledatelnost, kterou je argumentováno ve stanoviscích č. 2 až 4 je jen iluzorní (jen namátkou nakladatelství H+H nebo H a H nebo H & H)

Reaguji na stanovisko č. 5. Je jasné, že vyhledávání v tuto chvíli nemůže být ideální. Ale jistě bude efektivnější než když je v poli 210$c/260$b dlouhá věta, v níž jsou užity různé pády jmen nakladatelů apod. A myslím si, že do budoucna nebude problém toto pole/podpole napojit na soubor autorit, pokud někdy nějaký vznikne. Lokální rejstříky nakladatelů, které mnohé knihovny využívají, fungují již dnes. Nikdy se neshodneme na tom, zda je správně J. Wiley, John Wiley nebo Wiley. Umožněme však alespoň knihovnám držet "pořádek" ve svých lokálních katalozích. Požadavkem pole 210/260+928 jim to stěžujeme. Bára Drobík

Ad stanovisko 6: Já naopak vidím problém právě v případném napojení na soubor autorit. Nakladatel = korporace takze jak např. v poli u210$c/m260$b zapsat podřízenou složku, kvalifikátory, číslo autority apod. tak, aby bylo možné propojení s autoritním záznamem, kde pro tyto údaje existují samostatná podpole.