top
titulek
Dotazy ke katalogizaci

Zobrazení dotazu

Na této stránce si můžete prohlédnout celý dotaz včetně všech došlých připomínek.

Číslo dotazu: 343
Typ dotazu: všeobecný popis (XXX)
AACR2R:
UNIMARC: 311, 4XX
MARC 21: 580, 7XX
Charakteristika problému: Dobrý den, prosím o informaci k následující věci: jsme knihovnou vysoké školy uměleckého směru. Naši studenti vypracovávají k bakalářským a diplomovým pracem ještě absolventské projekty, které jsou fyzicky samostatné, ale přitom jsou součástí kvalifikační práce. Např.: DP: Problematika produkce hudebních nosičů na počátku 21.století / Eliška Udatná AP: Produkce muzikálu Kazatel v Táboře 2005 / Eliška Udatná Nevíme jestli absolventskou práci zpracovávat jako kvalifikační nebo studentskou práci.
Návrh řešení:
Odesláno: 21.5.2007
 
Došlé připomínky
Stanovisko č. 1: S navrhovaným řešením souhlasím, jen prosím uvést, jaké/jaká konkretní propojovací pole má/mají být v MARC21 použito/použita a v Rozhodnutí o řešení by pak bylo ješte vhodné uvést, že i tyto práce mají být považovány za práce kvalifikační.
 
Údaje Národní knihovny
Stav řešení: schváleno (SCHV)
Rozhodnutí o řešení: U vysokoškolských prací, obsahujících textovou část a praktickou část (kterou může tvořit absolventský projekt, absolventský koncert či umělecký výkon apod.) se praktická část také považuje za práci kvalifikační;
vytvoří se samostatný katalogizační záznam pro textovou část, a pokud má praktická část charakter samostatného celku, také se pro ni vytvoří samostatný katalogizační záznam. V tomto případě se tato další absolventská práce nepovažuje za přílohu, ale samostatný celek.

Tyto samostatné katalogizační záznamy se navzájem propojí, a to i v případě, že další absolventská práce s textovou částí tematicky nesouvisí.

V praxi to znamená, že ve formátu MARC 21 se údaj o vztahu obou děl zapíše v poznámce v poli 580 a v příslušném propojovacím poli 7XX.
Analogicky ve formátu UNIMARC se používá poznámka k propojovacím polím 311 a některé z propojovacích polí 4XX.

Stanovisko odp. prac.: O stanovisko k této problematice jsme požádali Dr. I. Horovou, ředitelku Knihovny AMU - útvaru, který má odpovědnost za metodiku knihovnického zpracování vysokoškolských kvalifikačních prací uměleckého zaměření.

Z odpovědi vyplývá toto doporučení:
Práce, které mají charakter samostatného celku, by se měly popisovat samostatně a záznamy propojovat.

Protože celý text pí. Dr. Horové je velmi zajímavý (a abychom jeho kontext neporušili), přetiskujeme celé stanovisko (s jejím souhlasem) v úplnosti:

K otázce popisu vysokoškolských kvalifikačních prací (dále jen VŠKP) s ohledem na situace, kdy VŠKP resp. obhajovaný výkon sestává z více částí, nejen z jedné práce textové.

Na základě výzvy NK k dotazu, který byl do databáze katalogizačních dotazů zaslán z JAMU a dále k připojenému dotazu pí Zahradníkové sděluji své poznatky a stanovisko, která vycházejí z praxe na Akademii múzických umění v Praze. Dále vycházím z názorů členů Odborné komise pro otázky elektronického zpřístupňování VŠKP, která pracuje od r. 2003 při AKVŠ.

Východiska
Pro potřeby tohoto rozkladu užívám pro všechny netextové formy střešní pojem „další práce“ bez ohledu na to, jak jsou pojímány v předpisech na jednotlivých školách.

Praxe škol – nejen uměleckých - je následující :
- všichni uchazeči o titul (na bakalářské i magisterské úrovni) odevzdávají povinně VŽDY nějakou textovou práci
- kromě toho je řada oborů, kde je k obhajobě předepsána ještě další práce, která má různé názvy a může mít různý charakter: praktická část, projekt, umělecký výkon, umělecké dílo … apod.
- forma a charakter této další části je velmi různorodá a závisí mj. od typu studijního oboru (technické nákresy, fotodokumentace, živé provedení koncertu nebo hry, výtvarné dílo, počítačový program atd. apod.
- na některých typech studijních oborů má tato další VŠKP daleko závaznější význam, než sama textová práce
- textová práce nemusí s další prací vůbec nijak souviset, může mít jiné téma, jiného školitele i oponenta
- v praxi to funguje zřejmě (na AMU určitě) tak, že když adept napíše špatnou textovou práci, ale odvede skvělý „další výkon“ (např. skvěle zahraje na svém koncertě) , určitě obhájí, zatímco naopak nikoliv
- z těchto důvodů není možné vždy považovat další práci za pouhou „přílohu“ , ačkoliv v mnoha případech je to skutečně svým významem jen příloha a ačkoliv to takto je na některých školách pojímána (např. technické výkresy) ale to i z toho důvodu, že VŠ zákon de facto zná pouze jednu práci
- terminologie pro celou oblast dalších prací dosud nebyla systematicky řešena a není sjednocena a to ani v rámci jednotlivých VŠ
- nyní v procesu tvorby a zavádění systémů pro zpřístupňování VŠKP, které školám ukládá novela VŠ zákona, se tato situace postupně mění, školy vytvářejí nové předpisy, dochází k centralizaci metodiky ve všech souvisejících procesech a k aktualizaci studijních řádů aj. souvisejících předpisů
- tyto další práce se také zejména v poslední době také sbírají zaznamenané na nějakém nosiči, stávají se a budou se stávat součástí fondů nebo součástí digitálních repozitářů
- bude třeba řešit metodiku nejen popisu a vzájemných souvislostí, ale také vlastního zpřístupňování

Praxe AMU
AMU jakožto umělecká škola má těžiště VŠKP právě v těchto dalších pracech. V současné době se zde nacházíme ve druhém „kole“ zavádění nového systému sběru, popisu a zpřístupňování VŠKP a řešíme současně otázky související s dalšími pracemi:
- po zvážení všech výše naznačených okolností považujeme další práce za nedílnou a samostatnou součást obhajovaného výkonu
- automatizovaný systém sběru popisných metadat umožňuje volbu příslušného formuláře pro každý typ práce a zápis některých dalších údajů (zejména osoby podílející se na provedení uměleckého výkonu tj. např. filmu, koncertu, datum provedení, názvy a autoři jednotlivých skladeb apod.) potřebných pro identifikaci a popis dalších typů prací
- z takto shromážděných údajů budou generovány záznamy pro knihovní katalog
- každý typ práce bude tedy mít samostatný záznam, který je v podmínkách systému T Series zatím možné propojit zřejmě jen autorem a poznámkou
- pokud bude existovat digitalizovaný záznam další práce, v budoucím repozitáři AMU bude vytvářena tzv. kolekce, v níž bude soustředěno pod jedním přístupovým prvkem vše, co náleží k jednomu obhajovanému „výkonu“
- zatím nemáme metodiky dořešenou otázku co se záznamy dalších prací, k nimž nebude žádný fyzický nosič – ty do knihovního katalogu nepatří, ale máme zájme vytvářet dokumentografickou evidenci uskutečněných „uměleckých výkonů“

Vzhledem k tomu, podobné problémy bude řešit řada dalších škol, na posledním jednání Komise jsem se dohodli, že připravím návrh, který bude směřovat k vytvoření metodického doporučení, jež by mohlo mít obecnou platnost a bude nabídnuto všem školám. Součástí návrhu by mělo být zejména:
- řešení terminologie
- návrh na rozšíření stávajícího popisného metadatového formátu MS-ESVK o nepovinné prvky pro tyto typy dokumentů
- návrh pro oblast workflow (sběr údajů a prací)
- doporučení pro řešení „ kolekcí“ jak na úrovni popisných metadat, tak na úrovni indetifikátorů (URL, URN apod.)

Závěr:
Popsaná praxe JAMU se podstatně shoduje s mými poznatky. Domnívám, se, že by se skutečně práce mající charakter samostatného celku měly popisovat samostatně a podle možností záznamy propojovat. Každá z těchto prací by měla být označena jako vysokoškolská kvalifikační práce a dále také podle úrovně studia (bakalářská, magisterská apod.) protože skutečně vedla k získání příslušné kvalifikace.

Iva Horová
V Praze, 1. 6. 2007

Konec připomínkování: 15.6.2007

únor 2000 Mgr. E. Lichtenbergová | Na titulní stranu aplikace | Na hlavní stranu | Nahoru |


O Národní knihovně || Odborné činnosti || Publikační činnost || Aktuálně ||
Slovanská knihovna || Informace pro uživatele || Služby || Knihovní fondy ||
Katalogy a databáze || Referenčni centrum
Informace pro knihovny a vydavatele
Copyright (c) 2000 - Národní knihovna ČR, Internet SERVIS, a.s., 2B
All rights Reserved